Karma (sanskrt) nebo kamma (pálí) v buddhismu označuje etický přírodní zákon příčiny a následku, čin vykonaný se záměrem nebo vědomým motivem a odpovídající následek tohoto činu, postihující zpětně aktéra samotného (cs.wikipedia.org)

 

Karma, jako důsledek činů, ke kterým vedla volba v minulosti, přináší do života situace, které jsou v souladu s danou  volbou. 

 

Například, je -li zvolen experiment (volba):

"Zjistit/ prožít jaké to je, když se člověk považuje za bez-cenného", pak jednání bude v souladu s tímto záměrem a zákon příčiny a následku, karma, se postará o události, situace, kdy bude nutné čelit (buď jako přímý účastník nebo svědek) posuzování hodnoty a významnosti člověka (někdo bude hodnocen jako bezvýznamný/ nehodnotný a jiný jako důležitý/ hodnotný/ významný).

 

nebo volba:

"Zjištění/ prožítí separace, oddělení"  s jednáním odpovídajícím tomuto záměru a zákonem příčiny a následku, karmou, se "volba" naplňuje opakovanými situacemi odloučení, izolace, osamocení...

 

Prožívání událostí,  jejichž kořenem je volba poznání jakéhokoliv nedostatku, je emocionálně i mentálně náročné, chybí-li uvědomění si vlastního rozhodnutí k experimentávání na těchto úrovních.

 

Pokud je vědomí vlastní volby dlouhodobě "pod závojem zapomenutí", zmatení a frustrace, plynoucí z permanentní přítomnosti těžkých situací, se hromadí a vytváří "shluky" mentálních struktur (paradigmat), emocionálních reakcí (bloků), případně fyzických obtíží.   

 

Čím delší dobu se žije v ne-uvědomění si Podstaty a svobodné volby k jistým zkušenostem, tím náročnější, drsnější události přicházejí. Současně dochází i ke stále většímu vzdalování se od Podstaty, od principu.  

 

Každá chvíle však obsahuje potenciál a příležitost k uvědomění, k "poodhrnutí závoje zapomenutí". V každé je možnost pozastavit svou reakci na jakýkoliv podnět a přiblížit se své vlastní Podstatě (autenticitě).

 

JR, říjen 2019